Více než sto let
fotbalu v Brandýse nad Orlicí

Počátky

Od studentů k prvnímu klubu

Podle kroniky se fotbal v Brandýse objevil už v roce 1911, kdy vznikl Studentský fotbalový kroužek. Mezi jeho patrony patřili například pan Zahrada a pan Mrázek. Počátky nebyly snadné – fotbal měl ve městě i odpůrce a místní kronika učitele Donáta jej dokonce označila za „nešvar“.

První hřiště bylo na Herzánově louce, v místě dnešního trávníku. Hrálo se zde na základě dohody s paní Herzánovou. Léto 1912 přineslo výrazné vítězství nad Chocní v poměru 16:0, na které se podle vzpomínek dlouho vzpomínalo. Po rozpadu prvního spolku vznikl po přibližně roční přestávce nový celek S. K. Žižka Brandýs n. Orl., v jehož čele stál patron pan Novák, místní řezník. I to ukazuje, že klub od začátku stál na konkrétních lidech z města, jejich energii a dobrovolné podpoře.

Rok 1921 kronika označuje jako vznik klubu pod názvem S. K. Brandýs n. Orl. Předsedou byl učitel Karel Vaňous, jednatelem pan Cihlář a pokladníkem Hugo Kopecký. Trvalé hřiště bylo u pomníku J. A. Komenského. Protože klub neměl dostatek financí, nájem se někdy neplatil jen hotově – vedení například nakupovalo senoa předávalo je majitelům luk. Místo u pomníku však vyvolávalo i spory. Odpůrci fotbalu považovali sport za nezdvořilý či příliš tvrdý, a protože jedna z branek stála blízko pomníku, bylo nutné hřiště upravovat a posouvat směrem k lesu. Přesto fotbal v Brandýse zakořenil a stal se součástí místního života. V roce 1922 město zažilo Velké sportovní hry – celodenní akci s běhy, ženskou házenou i tenisem. Fotbal byl už tehdy součástí širší sportovní atmosféry Brandýsa.

Kronika zmiňuje i proměny klubových dresů – od bílých dresů s černou hvězdou, přes pruhovaná tílka až po červená tílka a bílé trenýrky inspirované Spartou Praha. Mezi osobnosti prvních let patřili například Balcárek, Novotný, Kalaš, Vl. Bartoš, K. Hubáček, Raichl, Kunčík, Lipavský či „Dunda“ Kalaš.

Zlatá meziválečná éra

AFK a válka

V roce 1930 vznikl klub AFK Brandýs n/O. Předsedou byl Karel Částek, jednatelem Karel Cejpek a klubovna sídlila v hotelu Milenka. První soutěžní utkání AFK se hrálo 2. srpna 1931 proti S. K. Vysoké Mýto I. B, Brandýs tehdy podlehl 0:6. Hřiště za pomníkem J. A. Komenského mělo kvalitní plochu, ale bylo úzké a vyžadovalo úpravy. Na rozšíření a zasypávání propadlin pracovali hráči i výbor svépomocí. Dochovaly se i drobné příběhy, například když se při převozu materiálu přes starý most přes Jalovou prolomila prkna pod koněm, kterého se podařilo společně zachránit.

Nejúspěšnější etapa AFK podle kroniky přišla v letech 1931–1934, kdy klub působil v I. B třídě. Hráli zde například bratři Suchánkové, bratři Pinkasové, Edy Šus, Urban, Jan Janoušek, Zd. Brath, Fr. Žitko, Zd. Šponar, Votroubek a další. Klub se pravidelně pohyboval kolem 2.–5. místa tabulky a zápasy s Chocní či Ústím nad Orlicí měly mimořádně vyhrocenou atmosféru.

Kronika zachycuje i bohatou kulisu tehdejších utkání – dechovou hudbu při nástupu, cesty na venkovní zápasy, klubové schůze v Milence nebo u Voženílků, ale i osobnosti, které kolem týmu vytvářely pevné zázemí. Dresy se měnily od zelenobílých kombinací přes modrou se žlutým pruhem až po bílé varianty s pruhem přes hruď.

Dne 25. března 1935 AFK kvůli špatné finanční a technické situaci na valné hromadě v hotelu Milenka zanikl. Následovalo období bez oficiální činnosti, kdy nadšenci hráli neoficiálně v Klopotech a jinde. Během druhé světové války klub oficiálně nefungoval. Krátce před koncem války, v listopadu 1944, se objevilo obnovení činnosti pod názvem S. K. Brandýs. Po osvobození 9. května 1945 a ukončení dohledu kuratoria mládeže přišel nový začátek.

Poválečný restart

Sokol a Spartak

Poválečná léta znamenala rychlou obnovu sportovního života. S. K. Brandýs byl znovu aktivní a ve výboru i mezi hráči se objevují jména jako Držíšek, Janoušek, Šlesinger, Brath, Sedláček, Bajer, Žitko, Šmok, Škarka, Nigrin, bratři Roštlapilové, Svojanovský, Král nebo Kroulík. Dne 31. května 1948 vstoupil fotbal v souladu s celostátní reorganizací tělovýchovy do struktury Sokola. Následovala mimořádná valná hromada a 18. srpna 1948 byl zvolen nový výbor v čele s J. Jiřičkou, Z. Brathem, F. Sedláčkem a dalšími funkcionáři.

Sezóna 1951 ve III. třídě přinesla 17 mistrovských zápasů, 6 výher, 2 remízy a 9 porážek, což znamenalo konečné 6. místo. Dorost odehrál 23 zápasů a skončil pátý. Mezi střelce patřili Lakota, Andrt, Bečička a M. Roštlapil. Dne 21. března 1952 hlásilo vedení Sokola spolu s trenérem H. Kopeckým kritický nedostatek hráčů. Fotbal v Brandýse byl znovu na hraně přežití a probíhal nábor například v továrně Kovona.

Na začátku roku 1953 vzniká TJ Spartak. Právě tehdy se rodí název, který je s klubem spojen dodnes. Následující roky přinesly novou energii i snahu znovu postavit fotbal jako nejoblíbenější sport ve městě.

Rozkvět Spartaku

Nejlepší roky a oslavy

Dne 3. srpna 1958 bylo po brigádách členů slavnostně otevřeno upravené hřiště a nové kabiny. Dopoledne nastoupili dorostenci a žáci, odpoledne domácí Spartak porazil Spartak Choceň 4:2 a večer následovala taneční zábava v lázních. Po vydařeném jarním kole tým postoupil do I. B třídy a na podzim skončil druhý za Lokomotivou Pardubice jen kvůli horšímu skóre. Výbor pro rok 1959 vedl Jar. Janoušek a mezi hráči A-týmu se objevují například jména Janďourek, Tomáš, Kopecký, Bartoš, Kvapil či Špinler.

Rok 1961 přinesl podle kroniky první historický postup mužstva do I. A třídy. Tým tehdy zaznamenal cenné výhry nad Chocní,
Vamberkem, Svitavami, Duklou Kostelec, Vysokým Mýtem i Moravskou Třebovou. V červenci 1967 slavil Brandýs 45 let organizovaného fotbalu. Zdeněk Brath připravil výstavu více než 300 fotografií a dokumentů, nechyběla zábava s dechovou hudbou, setkání bývalých hráčů ani veteránský zápas, který skončil 4:4.

Tato éra patří mezi nejsilnější kapitoly klubové historie – nejen výsledkově, ale i společensky. Fotbal byl v Brandýse důležitou součástí veřejného života a Spartak se stal pevnou značkou města.

Konsolidace

Stabilní období – soutěže, kabiny, karnevaly

Druhá polovina 60. let a 70. léta ukazují klub jako stabilní organizaci, která vedle výsledků řešila také kázeň, docházku na schůze, stav kabin a občasné vnitřní krize ve výboru. I přes tyto obtíže Spartak zůstával důležitým centrem sportovního a společenského života.

Po sestupu z I. A třídy se tým v okresním přeboru prezentoval i výraznými výsledky, například 10:1 s Červenou Vodou nebo 8:0 se Sruby. V roce 1962 proběhly úpravy kabin a vznikla samostatná kabina pro rozhodčí.

V roce 1965 výbor deklaroval, že fotbal udrží za každou cenu. Dorost sice kvůli menšímu zájmu skončil, ale žáci pod vedením A. Slámy fungovali stabilně. K fotbalu tradičně patřily také sportovní karnevaly, posvícenské zábavy a další akce, které spojovaly celé město.

V roce 1968 se kvůli politickým událostem neuskutečnila plánovaná posvícenská zábava, přesto klub pokračoval v činnosti a v dalších letech dál rozvíjel tradice sportovních karnevalů, brigád i klubového života.

Revoluce a přerod

Změna systému

Přiložené části kroniky se nejvíce věnují období do 70. let, a proto jsou detaily k letům 1989–1995 v tomto textu spíše rámcové. Šlo však o důležité období proměny celého českého sportovního prostředí.

Po listopadu 1989 přebíraly fotbalové kluby větší odpovědnost za svůj rozpočet, právní formu, majetkové vztahy i organizaci mládeže. Stejnou cestou procházel i TJ Spartak Brandýs nad Orlicí.

Moderní klub

Dnešní Spartak

Současný klub navazuje na tradici popsanou v kronice – od studentských začátků přes AFK, poválečný Sokol, krizi počátku 50. let až po slavnostní otevření hřiště v roce 1958 a historický postup do I. A třídy v roce 1961.

Dnešní provoz klubu je technicky i organizačně náročnější než v době psacích strojů a ručně vedených kronik. Zahrnuje registrace hráčů, web, komunikaci s rodiči, spolupráci s městem a školami, organizaci mládežnických kategorií i správu sportovního areálu.

Smysl ale zůstává stejný: fotbal jako společenská tradice Brandýse nad Orlicí, kterou chce TJ Spartak dál rozvíjet pro další generace hráčů, fanoušků a lidí spojených s klubem.