Více než sto let fotbalu Brandýse nad Orlicí

Město, kde Jan Amos Komenský napsal Labyrint světa. Kde nad údolím Tiché Orlice stojí zřícenina středověkého hradu. A kde se už přes sto let hraje fotbal — od studentského kroužku na louce až po dnešní Spartak.

1911–1921 Počátky: louka, míč a pár odvážných studentů

Píše se rok 1911. Brandýs nad Orlicí je malebné městečko v údolí Tiché Orlice s necelými dvěma tisíci obyvateli. Právě se tu staví nová secesní nádražní budova na trati z Prahy do České Třebové. Město je oblíbeným letním sídlem — jezdí sem T. G. Masaryk i Julius Zeyer. Nad městem se tyčí zřícenina gotického hradu ze 13. století a v místním vodoléčebném ústavu, založeném roku 1898, se léčí první pacienti. V Evropě se schyluje k velké válce, ale na Herzánově louce pod kopci se právě začíná hrát fotbal.

Všechno to začalo v roce 1911, kdy parta místních studentů založila Studentský fotbalový kroužek. Patrony byli pánové Zahrada a Mrázek a první hřiště leželo na Herzánově louce — tam, kde je dnes trávník. Hrálo se na základě dohody s paní Herzánovou, která louku vlastnila.

Ne všichni byli nadšení. Kronika učitele Donáta označila fotbal za „nešvar“ a odpůrci jej považovali za příliš tvrdý a nezdvořilý sport, obzvlášť v blízkosti pomníku J. A. Komenského. Ale míč se na louce pořád kutálel. Už v létě 1912 přišel první velký okamžik — Brandýs porazil Choceň drtivých 16:0. Na ten výsledek se ve městě vzpomínalo ještě desítky let.

Po rozpadu prvního spolku vznikl nový celek S. K. Žižka Brandýs n. Orl., v jehož čele stál patron pan Novák, místní řezník. Klub od začátku stál na konkrétních lidech z města — na řezníkovi, učiteli, úředníkovi. Na jejich volném čase, penězích z vlastní kapsy a víře, že fotbal do Brandýsa patří. „Odpůrci fotbalu považovali sport za nezdvořilý. Jedna z branek stála blízko pomníku Komenského, a tak se hřiště muselo posouvat směrem k lesu. Přesto fotbal v Brandýse zakořenil.“

Klíčovým se stal rok 1921 — kronika jej označuje za vznik S. K. Brandýs n. Orl., tedy za oficiální rok založení dnešního klubu. Předsedou se stal učitel Karel Vaňous, jednatelem pan Cihlář a pokladníkem Hugo Kopecký. Trvalé hřiště bylo u pomníku J. A. Komenského. Peněz bylo málo — nájem hřiště se občas neplatil hotově, ale senem, které vedení kupovalo a předávalo majitelům luk.

V roce 1922 město zažilo Velké sportovní hry — celodenní akci s běhy, ženskou házenou i tenisem. Fotbal byl už tehdy přirozenou součástí sportovního života Brandýsa. Mezi osobnosti prvních let patřili Balcárek, Novotný, Kalaš, Vl. Bartoš, K. Hubáček, Raichl, Kunčík, Lipavský či legendární „Dunda“ Kalaš.

Hřiště, dresy a sportovní atmosféra dvacátých let

Klub v prvních desetiletích neřešil jen zápasy — řešil nájem hřiště, zasypávání propadlin, shánění výstroje i financování každodenního provozu. Hráči si na dresy často přispívali z vlastní kapsy. Kronika zachycuje překvapivě pestré proměny klubových barev: bílé dresy s černou hvězdou, černo-bílé pruhy, zelenobílé kombinace, modrou se žlutým pruhem, červená tílka inspirovaná Spartou Praha i bílé varianty s pruhem přes hruď.

Jak vypadal fotbal ve 20. letech?
Žádné syntetické trávníky, žádné kopačky z obchodu. Hrálo se na hlíně a trávě, v kožených botách, které si hráči často upravovali sami. Míč byl těžký, kožený,
a když pršelo, nasákl vodou tak, že hlavička bolela ještě druhý den. Dresy se šily doma nebo u místní švadleny. Hřiště nemělo tribuny — diváci stáli podél čar nebo seděli na dřevěném zábradlí. Přesto — nebo právě proto — měl každý zápas atmosféru.
 
Fotbal v Brandýse nebyl izolovaný. Ve 20. letech už město žilo sportem — pořádaly se běhy, hrála se házená i tenis. Velké sportovní hry roku 1922 byly celodenní událostí pro celé městečko. Fotbal mezi těmito sporty rychle vyrostl v ten nejpopulárnější.
 

Zlatá meziválečná éra: AFK, hotel Milenka a derby s Chocní

Svět kolem roku 1930

Československo slaví dvanáct let existence. Ekonomika roste, ale na obzoru je velká hospodářská krize. V Brandýse žije zhruba 1 800 lidí, město má nádraží, lázně, zámek a hrad nad řekou. Hotel Milenka na náměstí je centrem společenského života — konají se tu plesy, schůze spolků i valné hromady fotbalového klubu. A právě tady se rodí AFK.
 
V roce 1930 vstoupil brandýský fotbal do nové kapitoly. Vznikl AFK Brandýs n/O. — předsedou byl Karel Částek, jednatelem Karel Cejpek a klubovna sídlila právě v hotelu Milenka. První soutěžní zápas se hrál 2. srpna 1931 proti S. K. Vysoké Mýto — Brandýs podlehl 0:6. Ale to byl teprve začátek příběhu. Hřiště za pomníkem Komenského mělo kvalitní plochu, ale bylo příliš úzké. Na rozšíření a zasypávání propadlin pracovali hráči i výbor svépomocí. Dochoval se i drobný příběh z té doby: při převozu materiálu přes starý most přes Jalovou se prolomila prkna pod koněm. Naštěstí se zvíře podařilo společně zachránit. Takový byl tehdejší fotbalový život — komunitní, svépomocný, plný drobných příhod.
 
Nejúspěšnější etapa AFK přišla v letech 1931–1934, kdy klub působil v I. B třídě. V sestavě hráli bratři Suchánkové, bratři Pinkasové, Edy Šus, Urban, Jan Janoušek, Zd. Brath, Fr. Žitko, Zd. Šponar nebo Votroubek. Klub se pravidelně pohyboval kolem 2.–5. místa a derby s Chocní či Ústím nad Orlicí měla mimořádně vyhrocenou atmosféru. Při zápasech hrála dechová hudba, fanoušci přicházeli v nedělním oblečení a celé město žilo tím, jak „naši“ hrají.